diacel.cz

Pavel Šporcl.


Hanka Křížková.

Ministryně školství Kateřina Valachová a Jaromír Jágr za námi přijeli na Štědronín.

pan senátor Krejča

Southwestern company

poděkování houslistovi Pavlovi Šporclovi

poděkování Nadaci Agrofert

Zde najdete materiál ke stažení. (přihlášky,pozvánky...)

Výroční zpráva 2023
Výroční zprávy (archiv)

Cukrovka - o co se jedná
Příznaky
Druhy cukrovky
Příčiny
Léčba diabetu
Pravidelná kontrola
Dietní opatření pro děti s cukrovkou I. typu

Cukrovka - o co se jedná
     Cukrovka je chronické (vleklé) onemocnění, způsobené neschopností organismu hospodařit s cukrem (glukózou).

Příznaky
     Projevuje se zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. Zároveň však postihuje i hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu.

Druhy cukrovky
a) Diabetes 1. typu
Propuká náhle v dětství nebo v mládí. Ve slinivce se přestává tvořit inzulín. Diabetes je závislý na inzulínu.

b) Diabetes 2. typu
Diabetes dospělých propuká pozvolna (nejdříve po 30. roce života). Diabetes 2. typu je vyvolán poruchou uvolňování inzulínu ze slinivky nebo jeho sníženou účinností.

c) Těhotenský diabetes
Objevuje se u žen, které nikdy diabetem netrpěly a po skončení těhotenství odeznívá.

d) Porušená tolerance glukózy
Nejde o cukrovku, avšak někdy cukrovce (především 2. typu) předchází.

Příčiny
- Příčinou vzniku cukrovky je nedostatek inzulínu, látky, která se normálně tvoří ve slinivce břišní.

- Pokud se ve slinivce břišní přestane vytvářet inzulín – je to typické pro cukrovku 1. typu.

- Pro cukrovku 2. typu je nedostatek inzulínu vyvolán poruchou jeho uvolňování nebo sníženou účinností slinivky břišní.

- Kromě dědičných predispozic působí i jiné vlivy.

- Diabetes 1. typu se projevuje: častým močením, abnormální žízní, tělesnou slabostí, neobvyklými pocity hladu, hubnutím.

- Pro diabetes 2. typu je příznačné zamlžené vidění, neobvyklá žízeň, ospalost, snížené vnímání sladké chuti, pomalé hojení ran, bolest nohou, kožní infekce.

- Vznik cukrovky 2. typu je v naprosté většině případů vyvolán obezitou.


Léčba diabetu
- Podle typu poruchy volí lékař léčbu cukrovky: vždy je to dieta a změna životosprávy a dále případně buď tablety nebo inzulín.

- Základem léčby diabetu 1. typu jsou dávky inzulínu – v podobě inzulínových per nebo inzulínových pump.

- Změna se musí také týkat režimu a způsobu stravování.

- Jídlo se musí rozvrhnout do celého dne (5-6 jídel denně).

- Nedoporučuje se překračovat dávku 30 gramů cukru denně.

- Nejsou vhodné některé potravinářské výrobky slazené či konzervované sacharózou (kompoty, marmelády, cukrovinky).

- Nikdy nesmí dojít k hypoglykemii (nedostatek cukru v krvi) - proto si diabetici nesmí dovolit dlouhé hladovění.


Pravidelná kontrola
     Lidé, kteří mají cukrovku, si musí pravidelně hlídat hladinu krevního cukru glukometry. Pomocí testu na glykovaný hemoglobin - lze zjistit průměrnou hodnotu glykemie za uplynulé tři nebo čtyři měsíce. Pravidelně se musí vyšetřovat ledviny, cholesterol, oči, nohy…

Dietní opatření pro děti s cukrovkou I. typu
     V České republice je skoro 2000 dětí a nezletilých, které mají cukrovku I. typu. Je pro ně denní nutností aplikace inzulinu. Děti se nijak neliší od stejně starých vrstevníků, ale je nutné je místy v nemoci podporovat a případně pomáhat. Jak na to?

     Jak víte ze školy, látka inzulin je hormon, který vytváří slinivka břišní v tzv. Langerhansových ostrůvcích pomocí tzv. beta-buněk. Je to látka nezbytná pro správné zpracování živin. Děti mající diabetes I. typu mají poškozené beta-buňky a ty nejsou schopné produkovat inzulin a děti jsou tedy ohroženy na životě. Jediným řešením je denní aplikace inzulinu injekčně do podkoží (několikrát denně).

     Jedním z ukazatelů stavu organismu je tzv. glykémie, což je hladina glukózy /cukru/ v krvi. Udává se v jednotkách milimol na litr. Měla by se pohybovat v rozmezí 3,9 - 6,9 mmol/l. Vzhledem k tomu, že zásadním zdrojem energie pro člověka je právě glukóza, může být příliš nízká hladina cukru smrtelná, ale jsou známy případy z koncentračních táborů II. světové války, kdy lidé s glykémií na úrovní neslučitelné se životem díky adaptibilitě svého organismu dokázali přežít a vrátit se domů.

     Je tedy zřejmé, že glykémie je u zdravého člověka poměrně stálá. Po jídle glykémie malinko stoupne, ale právě inzulin upraví její hodnotu na optimum. Je tedy nutné u nemocných dětí udržet "uměle" bezpečné hodnoty glykémie v krvi což je velmi složité.

     Je třeba vyvážit jednak příjem cukrů v potravě, jednak dávku inzulinu a jednak pohybovou aktivitu dítěte. Vliv na glykémii hraje i stres, proto je nutné dbát i o optimální prostředí v rámci možností všech zúčastněných.

     Dávky inzulínu a jejich frekvence je určena lékařem. Jeho aplikace není obtížná a většina dětí nad devět let je schopná samostatné aplikace.

     Lékař také určí jídelní plán, aby dítě nemělo pocit hladu a zároveň strava odpovídala jeho zdravotnímu stavu. Plán je nutné dodržovat. Jídelníček omezuje příjem cukrů, využívá hodně zeleniny a celý je přizpůsoben zdravému životnímu stylu, proto ho může využívat celá rodina a bude se těšit dobrému zdraví. Proto pokud víte, že Vás vnuk či synovec trpí cukrovkou a máte ho mít na starost, požádejte o jídelní plán a bez obav připravte jídlo všem strávníkům podle tohoto, je naprosto zbytečné "dělat dva obědy" (pro zdravé a pro nemocného).

     Diabetické dítě by mělo jíst 6x denně: Snídat, svačit (ve škole), obědvat, svačit, večeřet a před spaním dostat malou večeři.

     Pokud chcete udělat dítěti radost a připravit dietní koláč nebo bábovku, domluvte se s rodičem, jak tento připravit (buď na základě přesného receptu), případně jak některé potraviny v receptu nahradit. Je možné v rámci výpočtů glykémie nabídnout i kousek "normálního" koláče, ale musíte si být jisti obsahem cukrů. Je lepší držet se osvědčeného, než experimentovat!

     Jste-li učitel či vedoucí družiny, je dobré domluvit se s rodiči o jejich případných individuálních prosbách, a po velké přestávce vždy zkontrolovat, že dítě snědlo celou svačinu a totéž v odpolední družině.

     Ohledně stravování v jídelnách jsou problémem především sacharidové přílohy (knedlíky) a sladká jídla. Děti bývají informované, jaké jídlo si mají v případě výběru zvolit, ale je dobré apelovat na vedení školy i jídelny z jakékoli pozice, aby vzhledem k obezitě dětí byla připravována obecně jídla nezatěžující, nepříliš tučná a odpovídající trendům zdraví. Většinou se v jídelnách sladí čaje i další nápoje - vždy by měla být jedna alternativa čaj neslazený a ten by měl být řádně označený.

     Fyzická námaha v podobě sportu či her také ovlivňuje glykémii. Svaly potřebují energii, tedy odebírají glukózu z krve a následkem toho glykémie klesá. Pohyb je velice doporučován, nejlépe pravidelně každý den. Vzhledem k zátěži při závodním sportu je vhodnější forma rekreační. Jako vedoucí např. táborů samozřejmě berte ohled na onemocnění dítěte, ale není vhodné dělat z něj "mrzáčka" a odpouštět mu např. krátkodobou fyzickou námahu (např. odnést těžší břemeno) - děti to doslova kazí na duši.

     Pokud někdy nastane nevyváženost mezi inzulínem, stravou a pohybem, může být náhle cukru v krvi málo nebo moc. Pokud se dítě začne potit, má vrávoravou chůzi, nemluví smysluplně, třesou se mu ruce nebo je moc spavé, je to příznak snížené hladiny cukru v krvi - hypoglykémie. Nepanikařte, v klidu dítě posaďte a dejte mu rozpuštěný cukr - např. sladký nápoj či kostku cukru pod jazyk /nevdechne ji/. Reakce bývá rychlá. Když je dítěti lépe, je třeba sníst ještě rohlík, nebo banán, proto každý v pravidelném styku s diabetikem by měl mít stále něco sladkého při sobě a především být instruován, co dělat. Pokud by diabetik upadl do bezvědomí, je nutné zavolat sanitku a ohlásit lékaři, že dítě je diabetik. V případě, že si dítě zapomene píchnout inzulín nebo se přejí nebo onemocní, může mu cukr v krvi stoupnout. To se projeví nadměrnou žízní, častým močením a někdy i zvracením. Nejdůležitější je, aby se dítě nenamáhalo, hodně pilo vodu nebo neslazený čaj, nic nejedlo a případně si dopíchlo malé množství inzulínu -1 jednotku. Je vhodné informovat rodiče, ale není nutné volat záchrannou službu. Pokud by stav trval mnoho hodin, je dobré konzultovat s lékařem.

     Pokud se nacházíte v pozici člověka ve styku s diabetiky (učitel, vedoucí táborů, trenér...), je dobré pročíst pár knížek o nemoci a především o první pomoci. Hlavně je nutné nepanikařit a vědět, co dělat a dělat to s jistotou. Pokud dítě např. omdlí, nejhorší nápad je někam "utíkat pro pomoc", neboť není příliš reálné, že např. školník si poradí se situací lépe - je v možnostech a schopnostech každého člověka v dnešní době rozšíření mobilních telefonů zavolat záchrannou službu a informovat ji, že se jedná o dítě-diabetika. Čím méně lidí je situací stresováno a ta jako taková dramatizována, tím lépe. To samé platí pro stav hyper- i hypo- glykémie - podat dítěti cukr či naopak dostatek vody je také úkon nenáročný a je zbytečné ztrácet čas "sháněním pomoci" a panikařením okolí.

     Cukrovka zatím není vyléčitelná, ale je léčitelná. Dítě nemocné cukrovkou potřebuje vyrůstat s pocitem, že může žít jako jiné děti a rozhodně škodí nemocné dítě upřednostňovat před ostatními nebo ho naopak zatracovat. Dítě má šanci žít úplně normální život, najít si koníčky, studovat a vykonávat téměř veškerá povolání. Má šanci založit si rodinu a dát život svým dětem. Aby mohl diabetik žít plnohodnotný život, potřebuje mít podporu ve svém okolí a to především psychickou. Tu mu může bez odborných znalostí dopřát každý zúčastněný.